Pikunikku / Japonský piknik

Autorka: Maruška, 8 let

Knihu Pikunikku jsem si zamilovala na první pohled. Moc se mi líbily obrázky a mám ráda japonské sushi a filmy.

Knížku napsala a nakreslila Monika Baudišová. Je o tom, co v Japonsku za půl roku viděla, slyšela, potkala, zažila a snědla. Bylo toho tak hodně, že o všem nemůžu napsat. Knížka má čtyři kapitoly, které se jmenují Všední život, Společnost a Popkultura, Doma a venku, Tradice a folklor.

Vybrala jsem věci, co se mi nejvíc líbily nebo se mi zdály zajímavé:

Křižovatka Šibuja crossing, kterou na jednu zelenou přejde až 3000 lidí. Věrný pejsek Hačikó, který čekal na nádraží na svého páníčka 10 let, ale nedočkal se, protože páníček v práci umřel. Na památku pak pejskovi postavili sochu. Všechny věci, které jsou kawaii. To znamená roztomilý a kawaii může být úplně všechno. Třeba postavičky, sladkosti, smajlíci, dopravní prostředky i obentó. To je svačina v krabičce, kterou si Japonci nosí do školy nebo na piknik. Jsou tam třeba rýžové kuličky, které vypadají jako zvířátka, nebo postavičky z filmu Můj soused Totoro. Maminka slíbila, že mi takové obentó někdy udělá na svačinu. Taky se mi líbily strašidla Jókai, hlavně liška Kicune, která má devět ocasů, a Širime, který má oko uprostřed zadku. A ještě mi přišlo zajímavé, že když nastoupí v Japonsku nový císař, počítá se japonský kalendář znovu od jedničky. Rok 2017 byl Heisei 29 a vládl císař Akihito. Zjistili jsme na počítači, že už vládne jiný císař, Naruhito, a teď je rok Reiwa 3.

O Japonsku jsem se toho dozvěděla fakt strašně moc. Mají tam hodně zvláštních zvyků a jídel. Jednou bych se tam moc chtěla podívat. Určitě bych šla do Animal café, protože mi přijde super, že si tam lidi můžou na hodinu mazlit zvířátko, které si vyberou. U nás máme kočičí kavárnu, ale v Japonsku tam mají i třeba pejsky, klokánky, sovy anebo i hada. Taky bych chtěla zažít slavnost pozorování Měsíce OCUKIMI, při které se jí sladkosti ve tvaru zajíčků, protože podle legendy zajíčci vaří na Měsíci dortíky. Tuhle oslavu si možná na podzim připravíme doma. Zatím jsme dělaly jenom sushi.

V knížce je asi víc obrázků než čtení. Obrázky jsou krásné, většinou jsou černobílé, ale někdy i barevné. Knížku bych doporučila úplně všem. Já jsem někdy nerozuměla nějakým slovům nebo situacím, a taky se mi špatně četlo psací písmo. Ale není ho tam moc. Tak bych doporučila, aby to mladší děti četly s rodiči. Ale něco můžou číst klidně samy.