Jakou knihu o přírodě byste doporučili svým přátelům?

VENKU aneb Průvodce po tajemstvích přírody (autorky Maria Ana Peixe Dias, Ines Teixeira do Rosário, ilustrátor Bernordo P. Carvalho, vydalo nakladatelství Baobab ). Kniha plná bádavých otázek a strhujících odpovědí o živém světě za prahy našich obydlí. Vede děti k pozorování a vlastnímu zkoumání, obsahuje neotřelé texty, jež jdou od první řádky pod povrch věcí „venku“, mluví s dětmi srozumitelným a poutavým jazykem (výborný překlad z portugalštiny pořídila Barbora Müllerová), jenž zahrnuje i odborné termíny a neobává se popisu složitých i všedních úkazů z přírody. Výtvarné zpracování je stejně mimořádné a mnohovrstevné (akvarelové studie druhů, kresby detailů, poetické ilustrace atd.).

Publikace environmentálního centra Lipka Užitečné plevele a Prostřeno v přírodě lákají ke konzumaci, sběru a zpracování všeho možného, co kolem nás roste, a pomáhají nahlížet na přírodu jako na našeho odvěkého a štědrého spojence. Výběr a popis rostlin je vyčerpávající, doplněný o piktogramy a tabulky, publikace čerpají z botanických a zahradnických atlasů i kuchařských a lékařských knih.

Od nakladatelství Bylo nebylo máme kapesní atlasy mraků, brouků, mechů a lišejníků –⁠ a na fotografii atlas Kameny od výtvarnice Terezy Burdové. Praktické vydání na kartonu (z jedné strany obrázek, z druhé popis), se šňůrkou a karabinou k zavěšení, na cesty.

Doporučila bych určitě knihu Óóó, vajíčko! od Ester a Milana Starých. Knížky od Ester a Milana Starých milujeme prostě všechny. Ó ó ó, vajíčko je nesmírně vtipné, a k tomu kouzelně naučné. Dozvíte se vše o hmyzím světě a vývojových stadiích motýla. Děti si krátké rýmy opakují, nejoblíbenější je samozřejmě verš  hovniválové sudičky: „Budeš hnusný jako zadek!“ A audiový bonus v podání Marthy Issove a Beaty Hlavenkové je geniální.

Májina zahrada je úchvatná tím, jak i málo stačí k tomu vytvořit si kolem sebe to, co potřebujeme, aby nás to udělalo šťastnějšími a spokojenějšími. A nejen nás, ale také naše okolí.

Mravenečkova dobrodružství je starší knížka plná pohádkově laděných příběhů z přírody, ukazujících vždy nějaké zajímavé aspekty, jako např. typy hnízd, zobáků, nohou, zvuků, způsobů pohybu, využití ocasů a podobně…

Za Cácorky z Polánky bych doporučila knihy od Sibylle von Olfers. Veršované příběhy, které přibližují originálním způsobem přírodu. Vybrali jsme knihu Kořínci. Verše v nás probouzí fantazii a my si jen představujeme, jak se na jaře příroda probouzí. Vše podtrhují jemné ilustrace. Kořínci jako děti na jaře vychází z Matky Země a na podzim se zas ukrývají do bezpečí. Sibylle von Olfers přibližuje dětem soulad s přírodou a koloběhem roku. Knihy jsou z počátku 20. století, ale jsou úžasně nadčasové. 

Mám ráda Průvodce naší přírodou, protože se z něj můžu naučit hodně o celé přírodě. 

Podle herbáře si můžete vyrobit lipové bonbonky a můžete se tam naučit poznat a využít různé rostlinky. 

Včelař Josífek od Simony Čechové. Milé čtení o potřebnosti hmyzu, o přátelství, o vlastní síle měnit okolí. A taky o včelaření. 

S dcerkou máme moc rády knihy od Zuzany Štelbaské. Jitřenka nás provede svou milovanou zahrádkou, seznámí s jejími obyvateli a zažijeme s ní nejedno překvapení. Příběhy jsou krátké, takže i „tříleťačka“ udrží po celou dobu pozornost, jsou psány čtivou formou a obsahují krásné ilustrace. Dcerka se snadno s hlavní hrdinkou ztotožnila a prožívala dobrodružství s ní. Z podobného soudku je kniha s příběhy jejího bratříčka Filípka, který nás zavede do prostředí jezera a lesa. Obě knihy poutavou formou představují prostředí zahrady a lesa a budují láskyplný vztah k přírodě.

Rok v lese. Ocení nejmenší čtenáři, ale i ti starší. Věčný koloběh přírody v jednotlivých měsících skýtá nepřeberné množství příběhů…