Do poslední chvíle nejistý, nakonec povedený festival malých knižních nakladatelů v Táboře

Před devíti lety byly v Táboře na Náměstí T.G. Masaryka rozbaleny stany ne o moc větší než party stany a pod nimi se tísnili návštěvníci i malí knižní nakladatelé vůbec poprvé na festivalu Tabook. Mezitím se festival přesunul na dvě jiná, v Táboře největší a nejvhodnější místa. Letos se však kvůli situaci s koronavirem vrátil pod širé nebe a počasí mu naštěstí přálo.

Každoročně se začátkem října sjede do Tábora několik málo tisícovek návštěvníků, aby nejen pořídili do svých knihoven nové tituly, ale aby se mohli zúčastnit festivalového programu či alespoň nasáli festivalového ducha. Ačkoli nad letošním devátým ročníkem visel do poslední chvíle otazník, zda se vůbec bude moci uskutečnit, program nebyl v žádném případě chudší než minulé ročníky.

Výstavy

Letos jste například mohli vyrazit na neuvěřitelných čtrnáct výstav. Mezi nejrozsáhlejší patřila výstava s názvem Splendid Observation – deníky a jiné záznamy v Galerii U Radnice. Několik výtvarníků, mezi nimiž například František Štorm, Chrudoš Valoušek, Jan Čumlivski, Michaela Kukovičová a mnoho dalších vystavovali svoje zážitky z nejrůznějších situací i míst formou črt, skic či maleb nebo poznámek. S Marií z Mravenčí chůvy nás díky nedávnému setkání s Ninou Rutovou, se kterou jsme dělaly rozhovor pro Online magazín, nejvíc zaujaly deníkové poznámky a malby Nininy dcery Magdaleny Rutové. Vystavené deníkové části zachycovaly každodenní život s malým dítětem, jak ho mnoho z nás může znát. Byla nám tím blízká. Fascinovaně jsme hleděly na malby Františka Štorma. Budete-li mít někdy příležitost je vidět, neváhejte se ně jít podívat.

Blízká nám byla svým zaměřením i výstava Plasticus maritimus, kterou připravily Jana Kostelecká a Silvie Kuběnová z nakladatelství jakost, které vydalo stejnojmennou knihu portugalské bioložky Any Pêgo. Ta měla na letošní Tabook dorazit, ale nakonec se její návštěva kvůli koronaviru neuskutečnila a nakladatelka Jana Kostelecká doufá, že se uskuteční později, až se situace uklidní. Ana Pêgo na plážích i v moři sbírá plastové předměty, které se do vody i na souš dostaly náhodou nebo záměrně nedbalostí. V knize vysvětluje, proč je důležité se o téma plastů zajímat. Zároveň bylo zajímavé na výstavě pozorovat, jak zvláštně hezkou podívanou plasty tvoří, když se uskupí po barvách nebo tvarech.

Programy, programy, programy

Každý rok si lámu hlavu, a věřím, že nejen já, na jaký program se vydat. Festivalové noviny jsou nabité nabídkou autorských čtení, debat, workshopů pro dospělé i pro děti. Stihnout všechno je nemožné, a tak je třeba pečlivě vybírat. Letos jsme vyrazily na debatu, kterou moderovala v táborské knihovně Tereza Semotamová. Přinesla téma, jak knihy právě malých nakladatelů dostat do veřejných knihoven. Argumentů, proč tam někdy nejsou příliš hojně zastoupeny, je mnoho. Mezi hlavní, které zazněly, patřilo: knihy si nikdo nepůjčuje, špatně se k nim dostáváme, jsou příliš úzce zaměřené či máme velmi omezený rozpočet na nákup knih.

Debatovat přišla Anna Štičková jako zástupkyně platformy Knihex. Ten můžete znát asi hlavně jako knižní jarmark, který se koná několikrát do roka v Praze. Zároveň se ale především od jarní krize snaží sdružit malé nakladatele pod jednou pomyslnou střechou. Z řad knihovníků se na dálku připojil Lukáš Dlapa coby ředitel knihovny v Blansku. Anna Štičková zastupovala argumenty, které nákup knih představují jako téměř politický čin. Podle Anny Štičkové není totiž jedno, kde knihy nakoupím a koho tím podpořím. Lukáš Dlapa zase vysvětloval, proč jejich knihovna využívá k nákupu platformu, která byla před několika lety vytvořena, a skrze kterou podpoříte především velké knižní eshopy. Eva Měřínská, ředitelka táborské knihovny, přinášela ještě důležitou otázku – jak se popasovat s tím, že i když chce ona jako ředitelka malé nakladatele a nezávislé knihkupce podpořit, zároveň operuje s veřejným rozpočtem, se kterým má povinnost nakládat jako dobrý hospodář. V praxi to znamená řídit se cenou, kterou velké e-shopy mívají z mnoha důvodů většinou nižší. Knihex má v plánu na to reagovat tím, že by do roku a půl měl vzniknout katalog, ze kterého budou právě knihovníci, ale i čtenáři, moci vybírat a nakupovat se slevou. To je možné i teď – Knihex nabízí u kurátorsky vybraných titulů 35 % slevu. Vybírat ale musíte zatím z excelové tabulky.

Samy jsme s Mravenčí chůvou poznaly programy i ze lektorské strany. Přijely jsme totiž se dvěma workshopy. Jeden se týkal knih pro děti, které sice ne přímo nenávidějí čtení, ale úplně je nebaví, a je jim mezi devíti a čtrnácti lety. A druhý se týkal hub, knih o houbách a aktivit, kterými zájem o houby můžete doplnit. Měly jsme radost, že se oba workshopy uskutečnily a na obou se pilně pracovalo a debatovalo.

Tržiště

Důležitou součástí festivalu je tržiště. Několik minulých let jsem si říkala, že je počet návštěvníků, kteří se na tržišti potkají, na hranici únosnosti. Letos se nakladatelé – trhovci vydali s knihami do ulic. Postrádaly jsme některé oblíbené nakladatele, kteří nakonec nedorazili, přesto jsme si užily povídání i nákup knih v počasí pravého babího léta.

Když se nás po návratu naši blízcí ptali, kolik se sjelo letos návštěvníků, zvedáme ramena s tím, že nevíme. Místní Táboráci se mísili s těmi, kteří nechtěli vynechat příležitost k setkání i zajímavým programům. Letošní téma Tabooku – Splendid Isolation, Možnosti samoty – možná bylo předzvěstí toho, co nás v omezené podobě čeká. Každopádně bylo ale výzvou po čase s kvalitní knihou – v osamění. I když ne tak úplně – při četbě je člověk vždycky trochu s autorem, postavami v knize nebo myšlenkami, které musel někdo vyslovit a napsat.